Vánoční dárek

Ráno jsem se probudil a nevěřil jsem vlastním očím. Byla tma, snad jako o půlnoci, avšak budík budí přesně v 7:20. S nechutenstvím se probouzím a pomalu se psychicky připravuji na náročný den. Hrajeme totiž na frisbee turnaji „Zimničárna“. Se spoluhráči jsme byli domluveni, že pojedeme vlakem v 8:07. Byla vlezlá zima a nikomu se ani nechtělo někam cestovat, natož se pak hýbat. Stejně jsme namířili na stanici Praha – Braník, do sportovního centra Hamr. Komplex to je dosti moderní a předražený. Na frisbee se nešetří zřejmě. Nuže, vstoupili jsme, převlíkli jsme se a šli jsme „na plac“. Po příchodu jsme cca za 20 minut šli hrát. Soupeřem nám byl tým Kulatá šachovnice. Týmem zašveholil pocit obavy, trémy, únavy, kocoviny ale také nadšení. Figurky Slonů byly dobře naladěny, přestože vypadaly spíše jako obživlé trosky hradu Rabí. Kulatá šachovnice však na nás nebyla připravena, a tak, snad i momentem překvapení, jsme je porazili. Takto to probíhalo během zápasů skupiny A, ve které jsme byli účastni (spolu s ŽZ, Kulatou šachovnicí, jELITOU a Fuj). Ve skupině jsme tedy skončili první, bez jediné porážky. Nálada tak stoupala výše a výše, a stejnou měrou stoupaly i ambice týmu. Byli jsme v semifinále se starými známými, s týmem Hairy Jet. Nesčetněkrát jsme jim byli nápomocni; tentokráte však ne. Po napínavém zápase nám podlehli 7 : 5. Osobně to pokládám za nejvypjatější zápas. Ze semifinále tedy rovnou do finále s domácím týmem – Žlutou Zimnicí. Organizace turnaje se jim podařila, podaří se jim však porazit naši sestavu? Úporných sedmnáct minut trémy a strachu. Alespoň z naší strany. Udělat jednu chybku a můžeme prohrát finále a odejít zklamaní. Chybek jsme nadělali spustu, ale pro naše štěstí tak činil i oponent. Do spiritového kolečka jsme tedy odcházeli s hlavou vzpřímenou, plnou radosti a nadšení z vydařeného dne. „Ty vole, my jsme první.“

Děkuji všem zúčastněným týmům a pořadateli za krásný turnaj. Těším se na další podobně laděný.

Sestava FS: Mamča, Dráža, Muchin, Ríša, Honza, Mája, Hroch, Radim Jen tak dál, hoši! A příště si vemte veliké svačiny, abychom zase nehladověli po turnaji.